4. Naschvály

5. prosince 2013 v 14:30 | Juliette |  S Poberty v Bradavicích
"Hééj, ospalče vstáváme! Jsi stejná jako tvoji bratři, smála se Hermiona a tahala Ginny z postele. Ironií bylo, že o to stejné se na druhé straně pokoje pokoušela Lily s Angie.
"Aguamenti!" vykřikla Hermiona, a hned po ní i Ginny, protože byla celá mokrá.
"No jo, no jo! Už vstávám stačí?"
"Bohatě, usmála se Mia a kývla na Lily, že má zkusit to samé. V tu ránu byla Angie na nohou a už běžela do koupelny. Všechny čtyři se oblékly do školních hábitů a vyrazily na snídani. Ginny sice ohrnovala nos nad těmy staromódními sukněmi, ale když jí Hermiona ukázala lehké zkracovací kouzlo které praktikovala už na veškeré své sukně, šibalsky na Lily s Angie mrkla a zkrátila jim sukně taky. Když dorazily, Poberti i s Fredem a Georgem seděli a ládovali se jídlem. Ginny s Hermionou si automaticky přisedly ke klukům, Angie s menšim ošíváním taky, ale Lily zůstala stát.
"Hele Evansová, nás se bát nemusíš," ušklíbl se James a pokynul jí, aby si sedla.
Ta to s menší neochotou udělala a začala si mazat topinku s chlebem. Přišla McGonnagalová a rozdala rozvrhy.
"No skvělé! První hodina lektvary se Zmijozelem, a ještě ke všemu dvouhodinovka!" zaůpěla Ginny.
"No jo, pak máme dějiny a starý runy pak oběd, aspoň něco pozitivního, a pak jasnovidectví, no to vypadá jako bezva den ne?" zeptal se ironicky Fred.
"Něco by mě zajímalo," řekl Remus a prohlížel si dvojčata a Ginny. "Jaktože jste vy tři v jednom ročníku, ale nejste trojčata?"
"To je tím, že jsem o rok mladši, ale všechno jsem se naučila už vloni, takže pozadu nebudu, pokrčila rameny Ginny.
"Mimochodem ségra, jdem na konkurz do famfrpálového týmu, včera jsme o tom mluvili s Jamesem, a bylo by skvělý kdybychom tam byli všichni."
"Jo jasně to zní dobře, jenom mi ty chytráku vysvětli, kde vezmeme košťata?"
"Už je máme koupený, zapoměla jsi na Příčný? Měl to být dárek k Vánocům, ale v této situaci..."
"Kde jste vůbec vzali tolik zlata?" podivila se Hermiona.
"Kde asi ty chytrá? Loni nám to jeden brejloun s jizvou na čele dal, když ho vyhrál, copak si na to nepamatuješ?"
"To vám dal on? Tak to si s ním vyřídím! Jednou..." posmutněla Hermiona.
"Ale no tak Mio, pojď, lektvary tě vždycky bavily, tak si to pojď užít!" usmála se na ni zrzka a vydaly se na hodinu lektvarů a v patách měli Poberty.
"Ty, Jamesi," sykl na kamaráda Sirius. Tu hodinu se měli pokusit vytvořit protijed k jednomu jedu, který si Křiklan, ředitel Zmijozelské koleje a učitel lektvarů, vybral.
"Co se děje Sirie?"
"Co si myslíš o Grangerový?"
"Že má dobrou mušku," ušklíbl se James.
"To Evansová taky," oplatil mu to Sirius.
"Ale ona mě miluje."
"Nezačínej zase a radši mi odpověz!"
"No co bys si o ní měl myslet? Sakra Tichošlápku znáš ji dva dny snad ji nechceš..."
"Ne to ne, spíš jsem přemýšlel o vážnějšim vztahu."
"Ty a vážný vztah? Sirie ty si ze mě utahuješ!"
"Náhodou! Mě se opravdu líbí. Ta její vůně, vlasy, krásné oči, ty rovné zuby..."
"Ještě chvíli pokračuj a bude tě poslouchat celá třida!" zakřenil se na kamaráda.
"No jo už jsem zticha!"
"Ale mám pocit, že u ní šanci nemáš. Prokoukla tě kamaráde. Možná, že to, že dostaneš každou, není tak ůplně pravda co říkáš?"
"Podrž Dvanácteráku."
"Já nejsem žádný tvůj držák Tichošlápku, tohle si nakrájíš sám, kdybys tolik nekecal, měl by jsi to už dávno hotové!"
"No jo mami."
"Tak už byste to měli mít všichni hotové, vzorek zazátkujte a přenechte mi ho podepsaný na stole. Takže panstvo, končíme!" zavelel. Třidou to zašumělo, jak začali všichni sklízet.
"Takže jako obvykle, 10 bodů pro Nebelvír za slečnu Evansovou, 10 bodů pro Zmijozel za pana Snapea a, no tohle! 20 bodů slečně Grangerové! Takhle bych ten protijed nenamíchal ani já! Jen tak dál slečno," usmál se na ni a zamrkal.
"Děkuji pane profesore!"
"Nemáte vůbec zač slečno," usmál se na ni Křiklan a vykolébal se z místnosti.
"Hermiono dobrá práce!" ozvala se za ní Ginny.
"Grangerová, můžu si s tebou promluvit, o samotě?" nemusela se ani otáčet a už věděla kdo to je.
"Ne Siriusi, na to můžeš rovnou zapomenout!" vyštěkla na něj.
"No táák, Hermiono," škemral, a i když to v Hermioně cukalo, nedala se zlomit.
"NE BLACKU!" a při odchodu mu řádně dupla na nohu.
Siriovi to nešlo do hlavy, on, lamač dívčích srdcí, Bradavický Cassanova, Playboy a taková průměrná holka mu dá košem? Co na ní vlastně vidí?

Vtrhl do knihovny jako velká voda a našel ji skoro u posledního regálu, kde stála s Lily, Hermionou a Ginny. Měly zrovna pauzu před přeměňováním a tak se připravovaly a pročítaly si teorii.
"Ty... t... t... ty..." nemohla popadat dech protože se prohýbala smíchy.
Sirius mohl metat blesky. "Chcete válku?" ušklíbl se, "máte ji mít," a odkráčel.
To už se smíchy prohýbaly všechy. Koho by taky nepobavil pohled na kluka s růžovýmy vlasy?
"Zajímalo by mě co nám taková princezna může udělat."
"Angie dávej si na něj pozor," smála se Lily, a na oko zvážněla,"kluci s růžovou hlavou jsou velmi nebezpeční," zase se začaly smát.
"Co jsi mu vlastně provedla? Tohle si chci zapamatovat," zajímala se Ginny.
"Ale jen takový neškodný prášek, sehnala jsem ho v mudlovském obchodě, ale kouzly mu dopomohla aby se jenom tak nedal smýt," odpověděla Angie pobaveně.

Sirius byl pořádně naštvaný. Zesměšnily ho ve vlaku, pak schytal facku a teď? Má se tu promenádovat po hradě s růžovou hlavou? V tom spěchu si ani nevšiml kam jde, a vrazil do toho posledního člověka, kterého toužil potkat.
"Blacku! Ty máš ale ránu! Cha cha cha! No počkej až tohle uvidí celá škola!" chechtal se Severus Snape a přitom vytáhl foťák. Sirius nestačil reagovat protože byl ještě vykolejený z té srážky a tak se nevyhnul fotce. Do konce vyučování se neobjevil. Pobertové věděli kde je, ve své psí podobě se prohání v Zapovězeném lese. Tak se o něj ani nijak nestarali a věnovali se úkolům a nebo, v Jamesově případě, holkám.
"Sakra Pottere kdy už to pochopíš? Já s tebou na rande nepůjdu!"
"Evansová pojď se mnou na rande."
"Po stopadesáté páte NE!"
"Ty to počítáš?"
"Nikdy!"
"Tak půjdeš?"
"Až naprší a uschne!"
"Zapomínáš že jsme kouzelníci."
Tak fajn, NIKDY NIKDY NIKDY NIKDY NIKDY! Nikdy s tebou na rande nepůjdu!"
"Ale půjdeš,"ušklíbla se Hermiona.
"Evansová ty mě miluješ."
PLESK! Ozvala se rána jak se její ruka obtiskla v jeho tváři, a nasupeně odešla do dívčích ložnic.
"Počkej si rok," usmála se na Jamese povzbudivě Hermiona, "a padne ti k nohám, věř mi Jamesi."
Otevřely se dveře a dovnitř vstoupila nasupená Ginny.
"Co si to ten hnusák dovoluje? Jak na mě mohl sáhnout! Ten nechutnej slizkej peroxid! Ulízanej Smrtijed!"
"Klidni se Ginny!" řekla vystrašeně Hermiona, "co ti provedl?"
"Přišel i s tou partou goril, připlížil se ke mě ze zadu a dal mi hůlku do zad, hnusák jeden!"
"Co ti vlastně chtěl?" zeptal se James.
"Vím já? Byli na zemi dřív než stačili promluvit!" supěla Ginny.
"A kde jsou teď?" zeptala se Mia.
"Na ošetřovně," prohodila ledabyle Ginny a už trochu klidnější, se posadila do křesla.
"Kdo je zřídil?" zeptal se James. Hermiona po něm střelila varovným pohledem ale bylo pozdě.
"Jak kdo je zřídil?! Myslíš si, že když jsem holka, nedokážu se ubránit?! Schytali pár nepěkných netopýřích kouzel a jestli se k nim nechceš přidat Pottere tak už laskavě zavři tu svoji klapačku!"
"Jamesi věř nám, naši sestřičku si proti sobě poštvat nechceš, je to horší než 10 Smrtijedů," ušklíbl se Fred, ale zachytil sestry pohled a tak rychle dodal, "ale krásnější sestřičku jsem sotva mohl mít!" řekl a snažil se to u ní vyžehlit ůsměvem. Kupodivu se mu to podařilo. Znovu se svalila do křesla a zrychleně oddechovala.
"Co tu všichni sedíte jako hromádka neštěstí? Máte oslavovat! Malfoy leží na ošetřovně! Ale ne, vás to vůbec nezajímá, místo toho tady sedíte a štěkáte po sobě."
"Náměsíčníku, to tady Ginny vyřídila Malfoye. A z celkem nevýhodného postavení! S hůlkou v zádech!" zasmál se James.
"No tohle," podivil se Remus a podíval se na Ginny. "Tohle bych do tebe neřekl Ginny." a usmál se na ni. A ta mu jeho ůsměv oplatila.
"Neviděli jste někde Petra?" zeptal se James a rozhlídl se po celé společence. Po jeho kamarádovi nebylo ani vidu ani slechu.
"Neměli bychom ho jít hledat?" přidal svou Remus.
"O něj si starosti nedělejte, je v kuchyni... a já, já si jdu lehnout," prohodil Sirius, který právě prošel obrazem Buclaté dámy. "Jamesi? Remusi? Byli byste tak laskaví a tyto démony tu zanechali a šli se mnou do ložnice?" zeptal se Sirius, o holky nezavadil ani pohledem a ty se divily jak se dokázal tak rychle zbavit těch překrásných křiklavých vlasů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 23. března 2014 v 13:35 | Reagovat

och, Lucka Malfoy svině, svět je opět v pořádku, ten od Aranel mě kazil... opět správný zacházeni s Péťou, schvaluju...
mimochodem, budeš z nich teda dělat Browny nebo ne? v minulý kapitole zustali Weasleyovcema...

2 juliettestories juliettestories | E-mail | Web | 26. března 2014 v 16:38 | Reagovat

jo já vím... :D já to mám trochu..... nemám čas a trpělivost na vyhledávání a opravování všech mých blbostí... třeba v povídce Last Year mi chybí kapitola, kde se odhalí pravda s Jeanette -_- a já to zapomněla přidat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama