6. Poberti a Záškodníci

30. prosince 2013 v 17:00 | juliette |  S Poberty v Bradavicích
"Ach jo ten Křiklan mi dává zabrat, esej na dva pergameny! To snad nemyslí vážně," vzdychla si Hermiona když se posadila k Ginny ve společenské místnosti. "Ty Ginny dostala jsem nápad, co takhle ze sebe udělat zvěromágy?"
"Platí! Hermiono to je skvělý nápad! Brumbálovi tu budou pod nosem běhat neregistrovaní zvěromágové a on nebude mít ani páru!" smála se Ginny. "Kolik nás už bude, teda v případě, že se nám to podaří?"
"Sedm, ty, já, Freda a George musíme přibrat taky, ti by nám to neodpustili, Petr, Sirius a James. Teda nevím jestli Angie, ale to pochybuju, straní se většiny věcí společných s bratrem," odpověděla Mia.
"Co se to s nimy stalo?" zeptal se George bratra, který tu podivnou scénu sledoval s ním. Ona totiž ležela Hermiona na sedačce a hlavu měla v Ginniném klíně. Ta jí probírala vlasy a probírala s ní akci Zvěromág.
"Láska," odpověděl Fred a musel se usmát při pohledu na bratrův výraz.
"Sestřičko? Co kdyby jste nám tady s Hermionou pěkně káply božskou a řekly nám co plánujete? On se mi totiž vůbec nelíbí váš úsměv. No tak, řeknete nám to?" zeptal se George.
"Tak zaprvé nám vrátíte Pobertův plánek co jste nám sebrali, zase. To že ho mám v tašce neznamená, že je volně přístupný. Zadruhé s námi budete pěkně hledat knížky o... zvěromagii. A zatřetí, stanete se s námi zvěromágy," vychrlila ze sebe Hermiona.
"No brácha, s Grangerovou je konečně normální řeč," zasmál se Fred, za což schytal pár nepěkných pohledů.
"Ale něco ti přece jen ušlo. My už zvěromágy nějaký ten pátek jsme," dokončil myšlenku George. Ostatně to tak vždy dělávali.

"Jamesi Jonathane Pottere! Ty malá proradná svině! Já až tě najdu tak tě uškrtím!" supěla vzteky Lily která vběhla do společenské místnosti a na sobě měla tričko s velkým nápisem: 'Miluji tě Jamesi Pottere!'. Nebylo divu že supěla, to tričko nešlo sundat. Zamířila ke křeslům kde uviděla své kamarády a svalila se do jednoho měkkého, přímo čelem k ohni. Neustále si brblala věci jako "Až se mi dostaneš pod ruce," nebo "Jen počkej až ti záhadným způsobem vybuchne kotlík," a podobné.
"Ale no tak, vždyť je to tričko hezké," snažila se ji povzbudit Ginny a podávala ji deku aby si mohla zakrýt to veledílo.
"Ale já neřekla že se mi nelíbí! Ale jak by ses zachovala ty, kdyby jsi byla do půl těla svlečená, a do pokoje by vtrhl Potter a začal tě okukovat? A pak ti kouzlem navléknul tohle tričko? Ono nejde sundat!" zoufala si Lily.
"Počkej, ale jak se dostal do dívčích ložnic? A proč jsme ho neviděli odcházet?" zeptala se překvapeně Hermiona.
"Dostal se tam oknem. Na tom jeho pitomém koštěti. Teď si jenom musím počkat až vyleze z pokoje. Já jsem se už v prvním ročníku zapřísáhla, že do chlapeckých ložnic, mě vědomně nikdo nikdy nedostane!" odpověděla Lily.
"Víš co Lily?" zeptala se jí Ginny, které se na tváři rozlil nic neříkající úsměv. "Nech to na mě," řekla a dál se tajemně usmívala.
"Hele ségra, začínám se tě bát," řekl Fred a na důkaz svých slov se trochu odsunul dál. Pak se i s bratrem odebral do jejich ložnice. Holky ještě chvíli drbaly, ale když zůstaly Ginny s Hermionou samy, rozhodly se, že kluky poctí svou ctěnou přítomností.
"Ale, sestřičce se po nás stýskalo?" zeptal se posměšně, když se ty dvě vynořili u nich v pokoji.
"Ne, jen jsme si šly popovídat, Lily se se svými prefektskými povinostmi někde ztratila a nemáme páru kde je Angie konec. Nechcete si zahrát Řachtavého Petra?" zeptala se Ginny a vytáhla balíček karet. Všichni souhlasili a tak strávili půlku noci hraním. Ve dvě holky vytuhly a protože se nechtělo klukům je tahat přes půlku věže, položili Hermionu k Siriusovi, a Ginny k Removi do postele. James, Remus a Petr pravděpodobně někde chystali nějakou pastičku a Sirius byl na rande s páťačkou z Mrzimoru.

"Nech mě spát mami," zabručela Ginny když ji James potichu domlouval ať vstane. To samé se dělo u Siriusovi postele. "Ginny, Hermiono, no tak holky vstávejte, tady nemáte co dělat," pokračoval o něco naléhavěji James.
"Paní Weasleyová dejte nám ještě pět minut," ozvalo se od Hermiony.
"Tak to ne, mě si nikdo nebude plést s ženskou. Levicorpus!"
"ÁÁÁ! Ty zabedněnej blbečku!" vřískala Hermiona, která visela ve vzduchu za kotník a snažila se zakrýt si spodek těla, měla na sobě jen spodní prádlo a košili.
"No jo, no jo promiň už vás sundavám, vaše výsosti," zašklebil se Sirius, a mrkl na Jamese ať udělá to samé Ginny. Netrvalo dlouho a už i ona videla hlavou dolů. Narozdíl od Hermiony na to ale byla připravená a prostě jen mávla hůlkou a svalila se zpátky na postel. Pak obrátila vzhůru nohama Jamese a projistotu ho i odzbrojila. Brumbálova armáda se na ní velmi podepsala. Hlavně v reflexech.
"Takže já ti řeknu jak to bude chlapečku, když nebudeš zlobit a hezky poprosíš, tak tě taky sundám!" pošklebovala se Ginny. Sirius se řezal na zemi smíchy, takhle vykolejeného kamaráda ještě neviděl, ani když mu Evansová oznámila, že s ním zase nepůjde na rande.
"Ty, Dvanácteráku, raději jí kývni, ještě nám sem vrazí McGonnagalová a zasadí tomu všemu korunu, ty dvě stropily pořádnej kravál," pochechtával se Sirius. James tedy musel slíbit, že bude hodný chlapeček a nebude holčičky zlobit. To divadélko si už užívali i Fred s Georgem, kteří až do té chvíle spali.
Při odchodu ještě holky přísahaly: "Za tohle čekejte pomstu! Jenom tak vám neprojde vzbutit nás ve čtyři ráno!" a s ďábelským smíchem se vydaly zpět do své ložnice.

"Kluci, pořád jste nám neřekli v co se přeměňujete," vyzvídala Hermiona od dvojčat. Ti ale stále zatvrzele odmítali cokoliv říct. Teprve když se sešli v Komnatě nejvyšší potřeby, rozhodli se odhalit své tajemství.
"Myslím Georgi, že ty dvě už by to mohly vědět," řekl Fred a postoupil doprostřed místnosti. Nasadil soustředěný výraz a za chvíli na jeho místě seděl lišák. Byl větší než normální lišky a také měl červenější srst. Do večerky zbývaly ještě dvě hodiny, během kterých kluci vypravovali o tom, jak se zvěromágy stali.
Během dalšího týdne kdy se o to dívky za pomoci kluků pokoušely, se z Hermiony stala velká kočka, podle všech podrobností, které nalezli v mudlovských encyklopediích levhart sněžný. Pak ale na chvíli museli s pokusy udělat z Ginny zvěromága ustoupit, protože blížící se zápas mezi Nebelvírem a Zmijozelem hnal Jamese k tomu, aby své hráče proháněl co nejvíce. Sice do zápasu zbývaly tak dva tři týdny, to ale neznamenalo, že tenhle famfrpálový závislák nebude vyhánět své svěřence šest dní v týdnu na hřiště ve všemožném počasí a nebude je tam držet dvě hodiny. A o víkendu čtyři. A tak se návštěvníci z budoucnosti vždy jen unaveně svalili do křesla, nechali si od Hermiony, která při pohledu na zbědlvané obličeje kamarádů trochu změkla, nadiktovat všechny eseje, co jim profesoři nadělili. A že jich bylo dost. A tak místo pokusů, udělat z Ginny zvěromága, dospěli zatím do stadia, kdy vybírali jméno party a příslušné přezdívky pro členy. Hermiona už nebyla ta úzkoprsá šprtka věčně zahrabaná v knihách. Tou tady byla Lily Evansová. A někdy i Remus.
"Nebylo by konečně na čase přijít s něčím originálním?" zeptal se jednou večer Fred ostatních, když napůl leželi v křeslech u krbu a nahřívali si zmrzlé partie. Dnes je James totiž proháněl v dešti.
"Tobě se nezdá Brumbálova armáda originální?" zeptala se Hermiona.
"No, vzhledem k tomu, že na to přijdete za několik let, tak to originální asi je," přiznal George. "Ale přijde mi blbé nazývat se armádou, kdyź jsme jen čtyři."
"To je věc názoru, jasně že bychom na sebe po chodbách nepořvávali Hej armádo, ale taková neškodná zkratka BA?" nedhodila Ginny.
"Já jsem teda pro Záškodníky," navrhl Fred.
"To že vy dva každou chvíli něco provedete, neznamená, že to dělám třeba i já," oponovala mu Hermiona.
"Jo? A kdo tehdá v prvním ročníku porušil skoro všechny školní řády, když se v noci vydal okolo trojhlavého psa?" zeptal se Fred.
"Kdo ve vašem druhém ročníku asi padesátkrát porušil školní řád, když namíchal mnoholičný lektvar?" zeptala se pro změnu Ginny.
"A kdo se vloupal na ministerstvo kouzel, aby zachránili někoho, kdo pak přišel zachraňovat je?" zakončil vyptávání George a významě se na Hermionu podíval.
"Já," špitla. "Fajn, beru Záškodníky. Jste to ale LIŠKY podšitý," poznamenala a dala důraz na slovo "lišky."
"No, a máme hned dvě přezdívky ne?" usmála se Ginny.
"Jo, ale tady ti uniklo, že jsme dva, a přezdívka je jedna. A oba se přeměňujeme v lišku," namítl Fred.
"No tak Frede, ty budeš Lišák a ty Georgi budeš Liška, co vy na to?" navrhla Ginny.
"Spokojenost sama," prohlásili dvojčata unisono.
"Měli bychom si ještě dodělat ten úkol do přeměňování. Kdybych McGonnagalce neodevzdal už třetí esej, asi bych z toho moc pěkně nevyvázl," řekl George a přitáhl si bratrovu dodělanou práci. Ještě dlouho do noci ji opisoval a předělával nějaké pasáže, aby to nebylo profesorce příliš podezřelé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 30. prosince 2013 v 17:58 | Reagovat

Tak tak..další rok v háji a nedělám si iluze, že ten příští přinese něco lepšího :)

2 juliettestories juliettestories | Web | 30. prosince 2013 v 19:46 | Reagovat

Já doufám v to že přinese aspoň sníh, tyhle vánoce byly o to ochuzeny... Ale co ty víš? Co není může být! ;)

3 Šílenej Šílenej | Web | 23. března 2014 v 14:37 | Reagovat

ty paka je jen vzbudili? Sirka zklamal! někám od něj víc akce :d

4 juliettestories juliettestories | E-mail | Web | 26. března 2014 v 16:40 | Reagovat

sice nevím o čem mluvíš (ach ta lenost, číst si to znovu nehodlám :D ) ale pokusím se tam vložit víc akce........... až se dokopu k tomu zase napsat pokračování :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama