5. Konkurz

18. prosince 2013 v 12:46 | juliette |  S Poberty v Bradavicích
Jak dny plynuly, byl tu víkend, výlety do Prasinek a dlouho očekávaný famfrpálový konkurz. Hermiona jako správná kamarádka seděla v první řadě a fandila co nejvíc mohla. Fred s Georgem byli už od začátku jasní favorité, Ginny nakonec vybrali taky a ještě jednoho kluka, Herba Denroofa, který sice byl trochu trouba ale na koštěti mu to šlo velmi dobře.
Po dopoledním konkurzu se sešla Hermiona s Lily v knihovně a začaly spolu dodělávat domácí úkoly. Když přišel Remus, pustili se do procvičování přeměňování. Hermiona věděla, že se blíží úplněk a Remus vypadal strašně strhaně. Až ho trochu litovala.
"Ty Reme, opravdu se cítíš dobře? Vypadáš jako by jsi týden nespal!" zhrozila se naoko Hermiona.
"To nic Hermiono jen teď v noci špatně spím," usmál se smutně Remus.
"Stejně si myslím, že by jsi měl zajít na ošetřovnu, jinak se nám někde sesypeš," dodala už trochu tvrději. "A jestli zjistím, že jsi na ošetřovně nebyl, osobně tě tam sama dotáhnu!" pohrozila mu se smíchem.
"Fajn, fajn zajdu tam, stačí?" smál se.
"Dobře, mimochodem, ta včerejší akcička ve sklepení, jak se z čista jasna z celé chodby stalo kluziště a jak se tam Filch tak pěkně klouzal, to byla vaše práce že?" smála se Mia.
"Jak o tom víš? Vždyť jsme se přece maskovali dobře!" přiznal trochu vyděšeně Remus. Jak to mohla vědět? Pobertův plánek přece ukazoval, že tam byli sami.
"Mám vlastní způsoby sledování," dodala záludně Hermiona a už se k tomu nevracela.

"A opravdu tam s námi nepůjdeš Tichošlápku?" zeptal se ho Remus ve dveřích.
"Ne nějak mě přešla chuť." Remus si povzdechl. "Jak myslíš kamaráde," a vydal se dolů do společenky. Kývnul na pozdrav Hermioně a ta rychne vyběhla nahoru až ke dveřim kde byla cedulka: Potter, Black, Lupin, Pettigrew, Weasley, Weasley. Podvědomě se usmála a bez klepání vešla dál.
"Remusi říkal jsem ti, že nechci... aha to jsi ty," posadil se na postel.
"Siriusi?"
"No?"
"Proč jsi nešel s nimi? Já myslela, že jste nerozlučné kvarteto?" řekla trochu zaraženě. Nečekala že tu někdo bude. Šla si pro Pobertův plánek a neviditelný plášť. Tedy tu starší verzi z budoucnosti, o kterou se prozatimně starali Fred s Georgem.
"Co tady děláš ty?" zeptal se jí místo odpovědi.
"Hledám něco, co by mi měli Fred s Georgem vrátit. A neodbíhej od tématu, na něco jsem se tě ptala."
"Šli přichystat žertík pro dvě holky z Havraspáru."
"A proč tam nejsi s nimi?" zeptala se udiveně.
"Obě jsou hnusný jako trolové. A navíc po mě už pár let jedou, neuvěřila bys, jaké dokážou být stíhačky!"
"Tak nemůže byt nikdo ošklivý! A jen proto, že ty si zakládáš na tom, aby tvé přítelkyně byly jako Miss World, neznamená, že jiní kluci o ně zájem nemají. A kdyby se tu objevili dvojčata, tak jim vyřiď, že si pro TO přijdu klidně i ve tři ráno, oni to pochopí," mrkla na něj tajemně a vyklouzla z místnosti ven. No ještě aby měla hledat plánek a plášť, když je v místnosti někdo, kdo tyto dva předměty zná lépe než vlastní boty! Seběhla dolů po schodech a posadila se do křesla, vytáhla si knížku a umínila si, že na dvojčata počká.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 23. března 2014 v 14:10 | Reagovat

slušná první pořádná interakce, vrrrrrn

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama