10. Povídej, přeháněj, vyprávěj

6. ledna 2014 v 17:59 | Juliette |  Last Year
"Tak povídej Dvanácteráku, klidně i přeháněj, jak bylo?" zeptal jsem se když jsme se ve společence pohodlně rozvalili v křeslech u krbu, ze kterých jsme nejdřív vyhnali třeťáky. Vyplatí se být nejstarší z koleje.
"Když jsme přijeli, ještě pořád se mnou nemluvila a chvíli pokoušela taktiku ignorace. Přiznám se, trochu jsem to i přeháněl... Pak mi ale domluvila Jean. A tak jsem dal na její radu a přestal jsem se cuchat. Stejně nechápu proč se jí to nelíbilo. No prostě jsem si s ní začal povídat jako s kamarádkou. A nevím jak, ale poslední den se nám podařilo se opít. No a my se spolu vyspali."
"A to mi říkáš jenom tak? Vy jste se spolu vyspali? To jako vážně?" Teď, kdyby kolem letěla nějaká moucha, asi by mi skončila v krku, protože jsem na Jamese nevěřícně hleděl... Přesnější výraz by byl zíral.
"Jasně źe jsme se nevyspali! Co si o mě myslíš?" zeptal se pobaveně. Haha, tady někdo srší humorem.
"No myslím si hodně věcí, a nějaké bys asi neměl vědět," ušklíbnul jsem se a uhnul před pohlavkem, který se mi kámoš chystal uštědřit. "A od té doby jste teda spolu?" převedl jsem rychle jeho myšlenky jinam. Nechce se mi to přiznávat, ale James je silnější než já. To má díky tomu famfrpálu, a vždy když může, připomíná mi to. Mizera jeden.
"No... Dneska ráno jsme si sedli a zrekapitulovali minulou noc... Nemyslím jako zopakovali, spíš jsme o tom všem mluvili, co jsme dělali a co nedělali... A pak jsme zjistili, že to Jean na nás celé nastražila. Měl jsem chuť jí vlepit pusu, ale když jsem už chodil s Lily, nechtěl jsem si ji nechat frnknout mezi prsty."
"To tě chápu. Jak to teda plánujete?" Ta věc mě nějak moc zajímá. Koho by ne? Můj kamarád po sedmi letech uhnal údajnou lásku jeho života, která donedávna tvrdila, že ho nenávidí a že jí jen otravuje život.
"Budu ji každou snídani zvát na rande, ona mě odpálkuje... Klasika. Jen se vyhneme fackám a podobně."
"Ale když spolu chodíte, kdy budete spolu, když si o vás celá škola myslí, že spolu pořád nechodíte, a asi nikdy chodit nebudete?"
"To si budu muset vyřídit s váma třema. Vzhledem k tomu, že k ní do pokoje nemůžeme... Budeme se scházet u nás."
"Jako u nás v pokoji? Děláš si ze mě prdel? Takže já si tam tahat holky nesmím, a ty jo? No to je diskriminace!" Ale ne, vážně už mě jednou byhnali, když jsem měl... Vendy? Nakřápnutou. Tedy, svlečenou. A ne, oni ji musí vyhodit, takže společenský trapas jako hrom. A najednou přijde pan s jeho "životní láskou" a pokoj si můžou zabrat. Jako by viděl na co myslím, obhájil ten svůj dementní návrh.
"Víš, narozdíl od tebe, bych tam já vodil pořád tu stejnou holku... Zato ty bys tam měl každý den jinou."
"No dovol? Za ty čtyři dny co jste tu nebyli jsem trochu zaostával!" ohradil jsem se.
"Jo? Kolik jsi měl? Dvě?"
"Tři..." zamumlal jsem aby mě neslyšel.
"To jsi teda zaostával kamaráde," zasmál se. Pak ještě dodal: "Snad jsi je nevodil k nám?"
"Neboj, objevil jsem novou místnost, už je na plánku. Mimochodem, to tvoje koště trochu zatáčí do leva."
"Cože?!" zhrozil se. "Ty jsi se opovážil hrábnout mi těma svýma prackama na koště? No počkej Tichošlape, tohle si odskáčeš," zasyčel a vrhnul se po mě. Rvali jsme se na zemi hlava nehlava, ale byli jsme u toho strašně vysmátí. Takovéhle pranice pořádáme pořád, říkáme tomu přátelské pošťuchování... Na zemi.
"Kluci nechte toho!" ozval se známý hlas od vstupu do místnosti.
"Remusi! No konečně! Pojď k nám!" vykřikl James a svalil ho taky na zem.
"Ne Jamesi pusť mě, já dneska nechci!" řval smíchy Remus, protože ho James začal lechtat. Nojo, klučičí slabina. Když z toho ale Rem začal brečet, odtrhl jsem od něj Jamese a vyzvedl kamaráda na nohy.
"Pojď do ložnice, musíme tě vyzpovídat," řekl jsem jen, a pak jsme všychni čtyři - Petr se tam taky jaksi zjevil - odešli po schodech do ložnice. Remus se s Patriciou nedostal dál než k přátelství, jak ale poznamenal James, prozatím. Pat má prý od toho výletu pifku na Petra. Proměnil se v krysu a chtěl ji vystrašit. Nejen že holčičí ječák dokáže protrhat ušní bubínky, ale taky krysí skřeky, když zdrhá před rozzuřenými podpatky oné zmiňované dívky. Ona sice neví, že je Petr zvěromág, ale Remus jí řekl, že tu krysu dovnitř pustil právě jeijich třetí společník.
Ještě dlouho do noci - tedy do rána - jsme probírali všechno možné. Nemyslím ty holčičí řečičky, James nám básnil o Lily, Petr o jídle, Remus o učení a já k tomu měl velmi inteligentní komentáře... Takové, že z nich úplně všichni vždycky popadali z postelí na zam, jak se smáli. Nějak jsme to ale neodhadli, a další ráno, jsme byli naprosto zdrcení... Kdo by taky nebyl, po hodině a půl spánku?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Paddy Paddy | E-mail | Web | 8. ledna 2014 v 19:51 | Reagovat

inteligentní komentáře od nebelvírského diskriminovaného cassanovy :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama