15. Kocovina

16. února 2014 v 20:15 | Juliette |  Last Year
Znáte písničku Hangover? Moje oblíbená, v dnešní době se hodí... Tak ta by nevznikla, kdyby svět Harryho Pottera existoval, a kdyby existoval lekvar proti kocovině.


Konal se zápas Nebelvíru s Mrzimorem. Naši byli už od začátku favorité, jenom jeden z odrážečů trochu zaostával. To však doháněli výborní střelci, kterým se za tři čtvrtě hodiny zápasu podařilo naházet 15 košů. O další půlhodinu později, se James snesl prudce k zemi, začal něco hledat v rukávu a nakonec z něj, jak jinak, vytáhnul Zlatonku.
Všichni jsme byli šťastní, zase bychom mohli vyhrát oba dva školní poháry. Seběhl jsem dolů a začal mu gratulovat.
"To se musí oslavit, brácho!" řval jsem.
Když ze sebe serval famfrpálový dres, i s Remusem a Petrem jsme se vydali ke Třem košťatům pro nějaké pití, abychom to mohli ve společence rozproudit. Madame Rosmerta byla velice vstřícná, a já mám pocit, že to bylo kvůli Remusovi - vždycky na něj dělala oči a Merlin ví, co si myslela.
Když jsme dorazili nepozorovaně až před Buclatou dámu, zašeptali heslo a ona se vyklopila, celou chodbu, ve které jsme stáli, zaplavil neuvěřitelný ryk, způsobený našimi spolužáky.
"James, James, James!" vyvolávali všichni sborově a dva kluci ho vzali na ramena.
Otevřel jsem první flašku ohnivé whiskey a kouzlem každému odlevitoval jednu skleničku.
"Na Jamese!" řekli všichni společně a připili si. Řeknu vám, ohnivá whiskey, to je moje. Vždycky mi chutnala, a když se to s ní nepřehnalo, dokázalo to uklidnit. Vážně, ale poslední co si pamatuju, je jak Jamese sundávali z ramen na zem. Pak vám přísahám, že absolutně nevím.

"Sakra to né," zaskuhral jsem, když jsem se dalšího rána probudil.
"Neměl jsi to tak přepísknout," zasmál se mi Remus a podával mi lahvičku s odporným lektvarem. Jen jsem zabručel slova díků, a ten nechutný obsah lahvičky do sebe obrátil.
"Pamatuješ si vůbec něco?" zeptal se mě můj vlkodlačí přítel a nepřestával se usmívat. Když jsem zakroutil hlavou, ještě více roztáhl koutky v úsměvu.
"Tak mi pojď pomoct vzbudit Jamese, ať to nemusím říkat dvakrát," řekl.
"Dvanácteráku!" zařval jsem přes celou místnost. No jasně, ani to s ním nehnulo.
"Má špunty v uších," prohlásil Remus při bližším průzkumu.
"Tak ledovou vodu," protočil jsem oči.
"To jsem tě za ta léta, co chlastáte, nic nenaučil?" podíval se na mě dotčeně Remus. "Náměsíčného nesmíš budit a Jamese nesmíš namáčet," zamračil se.
"Náměsíčného?" zeptal jsem se s úsměvem.
"Kušuj," zasmál se. "Pojď mi pomoct."
Velice neochotně jsem vstal, jakmile mi ale pod ruku padnul James, nálada se mi zvedla a ústa se vytvarovala do zlomyslného úšklebku.
"Ach Jamesi, prosím ještě," zavzdychal jsem. Docela přesně se mi podařilo napodobit hlas Evansky. Remus měl co dělat aby se nerozesmál, já jsem jen děkoval Merlinovi za ten výtečný nápad.
"Jamesi ještě, ještě!" zaskuhral jsem.
To už se začal James vrtět a něco brumlal. Když jsem se přiklonil blíž, rozpoznal jsem jméno Lily.
"To už by stačilo, Tichošlápku," zarazil mě po deseti minutách Remus. Na můj psí kukuč nereagoval a tak jsem radši ustoupil. S opilcema má přece jen větší zkušenosti.
Remus se nahnul k jeho uchu, ušklíbnul se a pak z plných plic začal zpívat: "Kdepak ty ptáčku hnízdo mááááááš?"
James sebou trhnul, posadil se a přitom sejmul Rema. Ten, jelikož to nečekal, do mě vrazil a já se skácel na zem. No super.
"Tohle, už mi nikdy nedělej," zasyčel James na Remuse. Chudák malá, třel si čelo, na kterém se začala slušně rýsovat boule a smutně se na Jamese mračil.
"Pořád lepší než s tebou mít sex jako tady Sirius," zašklebil se.
Mohl jsem se potrhat při vyděšeném pohledu mého nejlepšího přítele, ale cítil jsem trochu zlost k Removi, že to tak lehce vybalil.
"No vlastně jsi neměl sex se mnou, ale s Evanskou," zasmál jsem se. Pak jsem se jako malé dítě uvelebil na Dvanácterákově posteli a s prosebnýma očima se zahleděl na Rema, který už Jamesovi podával stejný lektvar jako předtím mě.
"Tak fajn," usmál se a opřel se o postel. "Ve dvě ráno, když už všichni vytuhli, jste dostali "výtečný" nápad. Vyběhli jste ven na chodbu a pořvávali, že je McGonagallová strašná kóča, že její drdol ve vás probuzuje nejskrytější emoce… A že je to láska vašeho života. No a pak jste narazili na partu Zmijozeláků. Teda jen Snapa a tvého bratra Siri. Ten se hned zdejchnul a já vás musel přidržovat, abyste nezabili Snapa. Byl vyklepaný jako ratlík. Když jsem vás nakonec přesvědčil, že ho nechcete zabít," oři téhle větě Sirius žalostně zakňučel, "svázali jste ho a vyběhli s ním na školní pozemky. Což stále nechápu, jak se vám to podařilo, protože jste byli úplně na mol. V každém případě, Snapa se právě v tuto chvíli snaží Filch sundat z jednoho stromu na okraji Zapovězeného lesa," dokončil vyprávění.
"To je celé?" podivil jsem se. Skoro pokaždé, když jsem se ožral do němoty, buďto jsem skončil s nějakou holkou, nebo jsem se nahý promenádoval po celém hradě. Takové historky byly vždycky legendární.

"To si musíte počkat do snídaně," usmál se tajemně Remus, víc jsme z něho už nedostali a tak nám nezbývalo nic jiného, než se odebrat na snídani. Mimochodem, nejúčinnější způsob jak vzbudit Červíčka, je pohrozit mu, že sníte všechno jídlo. Celou cestu před námi běžel, kdybychom to fakt plánovali udělat.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama