18. Kde je?

18. února 2014 v 16:06 | Juliette |  Last Year
Zaryl jsem nevěřícně prsty do opěradla židle.
"Jak to myslíte, že je nezvěstná?" vypálil jsem na ředitele. Slovo hierarchie mi bylo momentálně úplně cizí. "Jak může být nezvěstná, když jsem s ní ještě před hodinou mluvil! Navíc tady v Bradavicích?" rozhazoval jsem rozčileně rukama.
"Uklidněte se, pane Blacku, jsem stejně znepokojený jako vy. Kromě ní zmizeli ještě další studenti," řekl Brumbál. Stuhnul jsem. Snad neřekne…
"Kdo?"
"Téměř celý sedmý Zmijozelský ročník," řekl Brumbál. No tak to byla snad ještě větší noční můra. Moje oblíbená sestřenka ve spárech Zmijozeláků… Ve spárech…
"Pane profesore, oni ji odvedli k Voldemortovi!" vykřikl jsem a byl jsem si zcela jist, že to byla pravda. I Brumbálův znepokojený pohled mi to potvrdil.
"Obávám se, že máte pravdu," řekl po chvíli mlčení.
"Tak co děláme ještě tady? Musíme je začít hledat!" Cítil jsem se mizerně, byla to moje vina, že jsem ji nechal jít samotnou.
"Je tu problém. Oni ji odvedli přímo za Pánem, tudíž na velmi pevně střežené místo, na které se nedostanu ani já, ani vy, ani Ministerstvo. Pokud byste ale měl jiný nápad…?" podíval se na mě. Věděl jsem, že myslí na totéž, na co já.
"Už pro něj běžím," rychle jsem opustil pracovnu a zamířil na jediné místo, kde by můj bratr mohl být. A taky že byl.
"Ty půjdeš se mnou," chytl jsem ho za hábit a táhl k pracovně. Sice neprotestoval, netvářil se však příliš souhlasně.
Cestu jsme zvládli v téměř rekordním čase, ani jsem se nenadál a už jsem zase stál v ředitelně.
"Pane Blacku, pusťte ho, ať se může posadit," řekl mi ředitel a mě nezbývalo nic jiného, než ho uposlechnout.
"Tak spusť," obrátil se na mého bratra. Ten jen vyděšen hleděl střídavě na ředitele a střídavě na mě a mnul si levé předloktí.
"Regulusi nemáme na to celý den!" ztratil jsem trpělivost.
"Já nemůžu," zaskuhral Regulus a natáhnul k řediteli pravou ruku, přes kterou se mu táhly bílé čáry.
"Neporušitelný slib," zašeptal jsem nevěřícně. Do tohohle, se téměř nikdo neodvážil zatáhnout někoho z Blacků.
"Smím ti tu informaci odebrat nedobrovolně?" zeptal se Brumbál a po krátkém přikývnutí na mého bratra namířil hůlku.

"Legilimens."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama