Kapitola 5

12. prosince 2014 v 12:16 | juliette |  Lily Evans
Lily, Fred, George a Lee Jordan procházeli Prasinkami a vesele se smáli. Lily si to nanejvýš užívala, protože jí bylo známo, že v tomto čase již moc dlouhou dobu nebude. Přesněji, až bude odjíždět vlakem do Londýna, jak jí to profesor Brumbál řekl.
Prošli snad celé Prasinky, každý milimetřík, každý obchod, kromě čajovny madam Pacinkové, a byli si téměř jistí, že viděli cíp minimálně dvou mozkomorů.
Pro Lily to byl odporný pohled, nikdy neměla ty tvory ráda, ještě když se připočte, že se o nich dozvěděla od Snapea.
Cestou zpátky nechala kluky daleko před sebou, a místo toho se utápěla ve svých myšlenkách. Hlavně se soustředila na to, co změní. James Potter už jí nepřipadal jako rozmazlený malý kluk, protože už o něm tak nikdo nemluvil. Co slyšela z Remusova vyprávění, zmoudřel a přestal být to uřvané děcko, jako v prváku, kdy se jednou málem rozbrečel, když ho Lily kopla. Prostě jedináček. Takže k němu bude muset změnit postoj. Dále nevěděla, co si myslet o Blackovi. Připadal jí jiný, než teď. Nikdy nevěřila, že by zrovna on mohl někoho zradit, takový věrný... Vždy samý žert a legrace, to ho užilo.
Nedávala pozor a zatoulala se poblíž Hagridovy hájenky, tak si řekla, že ho aspoň navštíví.
Hagrid byl další z těch, co věděli o celé té věci s cestování časem, a tak ji milerád uvítal. Lily měla Hagrida opravdu ráda, protože byl dobrosrdečný a překvapivě milý a jemný, na to, jak vypadal. Celou dobu co v hájence byla, strávila žertováním na téma Pobertů, a bylo jí, jako by nikdy neopustila svůj čas, a prostě jen s Hagridem strávila další sobotu, jako to mívala ve zvyku.
--------------------------------------------
Jedno slovo - zkoušky. Obvykle si Lily dávala ohromně záležet, ale vzhledem k tomu, že je bude skládat ještě ve svém čase, rozhodla se na to jen tak okrajově podívat. Oproti tomu Hermiona byla zavrtaná do knih až po uši, a nechybělo mnoho, kdyby jí Lily nepomohla, zkolabovala by. Člověk, který si zapsal všechny předměty, to prostě neměl v hlavě v pořádku, i když u Hermiony to neplatilo.
Byl to den, kdy podle Hagridova dopisu měli popravit Klofana, Hagridova hypogrifa, který na začátku roku zranil Malfoye… Už to, že u toho byl Malfoy dokazuje, že to s tím hypogrifem nemohlo skončit dobře.
Lily se rozhodla, že se schová u Hagrida v hájence, a bude mu psychickou oporou. To stejné napadlo i jejího syna, s čímž počítala, ovšem tvářila se velice překvapeně, když otevřela dveře Hagridovy hájenky, a neviděla nic, než uschlou trávu.
"Tak poďte vy tři," řekl Hagrid a Lily to docvaklo - Jamesův neviditelný plášť. Kolikrát jen ho viděla pod ním mizet…
"Vidím, že jsme měli stejný nápad," usmála se Lily na trio. Ti jí úsměv nejistě oplatili, a jali se pečování o Hagrida. Mezitím Lily postavila vodu na čaj a nachystala hrníčky, pro každého jeden. Blížila se osmá hodina, a nevypadalo to, že by chtěli hájenku opustit.
Ron našel svou ztracenou krysu, kterou údajně sežral Křivonožka, ale na mrtvolu se hýbal docela mrštně. Lily nikdy neměla krysy ráda, ale od té doby, co se dozvěděla, jaké nechutné svinské pokusy se na nich v mudlovském světě provádějí, je litovala, ale pořád převládal odpor k těm malým tvorům.
"Popletal už jde!" vykřikl najednou Harry.
"Rychle, běžte zadními dveřmi," popohnal je Hagrid, ale Lily ještě uklidila hrnky, aby to nebylo podezřelé.
Vyběhli ven a schovali se za záhonek s dýněmi. Popletal a popravčí četa prošli kolem nich a všichni se nahrnuli dovnitř.
"Rychle, nemám žaludek na to, se koukat," řekla Hermiona a všichni se přikrčeně vydali zpátky do hradu. Jen Lily se trochu loudala za nimi, slzy jí neposlušně stékaly po tváři. Malfoyovi byli vždycky stejní, s Luciusem Malfoyem měla tu čest se seznámit a nebylo to něco, čím se mohla chlubit.
Šla s hlavou sklopenou, nic nevnímala, nic neslyšela a málem neviděla, a když zvedla hlavu, zrak jí padl na prázdnou cestu k hradu, po nebelvírském triu nebylo ani vidu ani slechu.
Lily začala panikařit, kam se mohli podít? Koukala všude kolem, jestli neuvidí jejich stopy v trávě, ale hledala marně. Kdesi za sebou uslyšela výkřik, a krev jí ztuhla v žilách. Výkřik plný bolesti, který pocházel od jejího syna.
Avšak dřív, než se k tomu místu stihla rozběhnout, brána se otevřela a na pozemky vstoupila vysoká postava. Lily se přikrčila, ale čím víc se postava blížila, tím víc jí bylo jasně, kdo to je.
"Remusi!" rozběhla se k němu. "Remusi, oni jsou-"
"U vrby mlátičky, ano vím. Viděl jsem je… No prostě to vím. Pojď už," řekl a chvatně zamířil směrem, odkud Lily slyšela výkřik.
Dohnat o asi dvacet let staršího chlapa by jí nedělalo potíže, kdyby to zároveň nebyl vlkodlak a měl nepřirozeně zvětšenou sílu, rychlost, a smysly měl lepší, než lidé, a to i v případě, že nebyl úplněk. O to hůř, že ten den být měl.
Dorazili k vrbě, a Remus jí jediným šťouchnutím větve znehybnil. Vklouzli do tajné chodby a téměř tryskem, jak jim to jen podmínky dovolovaly, se vydali do Chroptící chýše.
Vešli do ztrouchnivělé místnosti a Remus se okamžitě zastavil. Přiložil si prst ke rtům a Lily se zaposlouchala, uslyšela známé hlasy z pokoje někde za nimi. Lupin se vydal po schodech a potichu našlapoval, Lily byla v těsném závěsu za ním.
V okamžiku, kdy vtrhli do místnosti, byla Lily sražená něčím, co jí až přehnaně připomínalo jejího syna.
"Slez ze mě, vážíš snad tunu," odsunula ho ze sebe a vyskočila na nohy. Tasila hůlku a tu namířila na Blacka, který stál u zdi.
"Parádní načasování," pokýval Remus hlavou. "No dobrá, myslím, že to bychom měli… Jo," mluvil si pro sebe.
"Ale, ale, Remusi, starý příteli, je to dlouho," zachraptěl Black a Lily se od něj odvrátila. Nechtěla, aby ji poznal.
"Co-cože? Vy ho znáte?" zeptal se překvapeně Harry. Aby ne, nejlepší přátelé několik let, pomyslela si Lily.
"Ano, chodil jsem s ním i s tvým otcem do školy, byli jsme přátelé. My a ještě-"začal Remus ale Black ho přerušil.
"Petr Pettigrew!"
"Cože?" vykřikl Ron.
"A jak to, že jste věděl, kde jsme? To tys ho sem přivedla? Co když to táhne s Blackem?" řekl Harry trochu naštvaně a zoufale zároveň.
"Dvě slova Harry, Pobertův plánek," řekl Remus.
"Cože, vy víte, jak ho používat?"
"Já jsem ho kreslil! Jsem Náměsíčník! Tvůj otec byl Dvanácterák, Petr je Červíček a Sirius Black Tichošlápek, my jsme Poberti," zakončil to.
Harry vypadal, jako by neměl slov. Taky že neměl.
"Nepřivedla jsem ho a on se netáhne s Blackem," řekla Lily, když vše utichlo.
"Samozřejmě že ne, tedy až do chvíle, kdy mi tady Harry řekl jednu zajímavou věc…" začal Remus a trochu sebou ošíval.
"Cože? Remusi… Ty? Jak jsi mohl?!" vykřikla a přikryla si rukou pusu.
"Lily…" zašeptal Black. "Lily, ty jsi… Ale co tady-"
"Neopovažuj se vyslovit moje jméno, zrádče," zamračila se na něj pohledem.
"Počkat, vy se znáte?" zeptala se Hermiona, a jako vždy jí vše v hlavě začalo rotovat.
Lily se usmála. Tři, dva, jedna…
"Ty jsi Lily Potterová, Harryho matka!" vykřikla zděšeně.
"To Potterová ještě trochu kolísá, ale jsem ráda, že jsi na to přišla. Ovšem, teď tady máme něco mnohem důležitějšího."
"Ano," narovnal se Black. "Jdu spáchat vraždu, za kterou mě zavřeli."
"Takže je to opravdu on," zašeptal Remus, ale nekoukal se na Blacka, ale na něco, co Ron tiskl v náruči.
"Ano, je to on. Copak to nechápeš Remusi? Vyměnili jsme se! Z mého dokonalého blufu se stal propadák! Je pravda, že jsou mrtví kvůli mně, ale já je nezradil… Já tě nezradil, Lily!" otočil se na ryšavou dívku, která ničemu nerozuměla.
"Věřím ti. Ale ostatní asi ne, co kdybys to řekl hezky od začátku? Já sám pár věcem nerozumím," řekl Remus a Black začal vyprávět.
Čím déle mluvil, tím více to Lily zapadalo do sebe, ovšem ostatním jaksi ne. Oni je totiž nikdy neznali tak, jako ona. Neměli šanci na to přijít, proto se rozhodla, jim trochu pomoct.
"Já ti věřím," řekla.
Blackovi se po tváři mihlo něco, co v Azkabanu ztratil, ale i tak nepřipomínal toho namyšleného mladíka, který když po dívce hodil pohledem, šly okamžitě do kolen, který se jako pes otáčel za každou sukní - doslovně, který žertoval se svými přáteli, které nadobro ztratil.
"Lily… Mami, já tomu nerozumím," řekl Harry, a bylo vidět, že se mu to slovo trochu příčí.
"Ehm... Harry, já bych mu věřila. Znám ho pět let a jsem si jistá, že by Jamese nikdy nezradil, už jenom z principu že nikdy nechtěl být jako jeho rodina."
Ozvala se rána a do místnosti vpadl Snape.
"Oh, tys tady chyběl. Běž pryč," vystartovala okamžitě Lily.
"Uhni z cesty. Jsi dávno po smrti, a já nepřijímám rozkazy od mrtvých lidí."
"Omluv se," řekl klidným hlasem Black.
"Blacku, starý známý, jak bylo v Azkabanu?"
"Řekl jsem, omluv se!" vykřikl a vrhl se na Snapa. Ten ho jediným švihnutím hůlky zastavil.
"No tak, nechceme tu žádné rozbroje," snažil se to uklidnit Remus, ničemu to však nepomohlo.
"Byl jsem ve vašem kabinetu, Lupine, přinést vám váš vlkodlačí lektvar, když v tu jsem viděl vás a… Ji, jak jdete sem. Tušil jsem, že tam, kde budete vy dva, bude i Black, ale tři další studenti… Myslím, že Nebelvír letos nedostane šanci vyhrát školní pohár," obličej se mu zkroutil do posměšného úsměvu, když zabloudil k trojici třeťáků pohledem.
"Nepleť se do něčeho, do čeho ti nic není! Sirius je nevinný!" vykřikla Lily.
"Je pěkné to od tebe slyšet. A teď jdi, Srabusi, dospělí lidé tady plánují čajový dýchánek."
"Neříkej mi tak," řekl Severus a odsekával každou slabiku.
"Jak? Srabusi? Oh, promiň, já vlastně neměla. A teď, Mdloby na tebe!" vykřikla Lily a poslala ho k zemi.
"Stejně dobrá, jako vždy. Vítej pátky, Lily." Dívka svého údajného vraha obdařila zářivým úsměvem, a poté se otočila k trojici.
"Rone, dej mi tu krysu," řekla klidně. Neochotně jí zmítající se krysu podal, přitom se tvářil, jako by měli popravit jeho.
"Co máte v plánu s Prašivkou?" zeptal se trochu rozklepaně.
"Ale, seznámení s Červíčkem," usmála se Lily. "Chyť ho Remusi, ať ho nemusím honit po zemi, to by bylo nedůstojné."
"Ty umíš kouzlo na odhalení zvěromágů?" podivil se Black.
"No aby ne, sama McGonagallová mě ho učila. Ustup, jde se kouzlit."
Najednou, 'jakoby nějakým kouzlem' na místě, kde se před chvílí zmítala krysa, se objevil malý mužík, který krysu opravdu připomínal.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama